Jak správně číst statistiky v médiích – Průvodce manipulací s procenty

"76 % Čechů preferuje...", "Prodeje vzrostly o 200 %", "Riziko se zvýšilo pětkrát". Tohle vidím v médiích každej den. A víte co? Ty čísla sama o sobě nelžou. Ale můžou bejt podaný tak, že si z nich odnesete úplně jinej dojem, než jaká je realita. V tomhle článku vám ukážu, jak poznat, kdy vám někdo věší bulíky na nos. A věřte mi – děje se to fakt pořád. Sám jsem na to mockrát naletěl, než jsem se naučil ty triky rozpoznat.

Statistiky jsou všude – a většina lidí je neumí číst

Statistiky ovlivňujou všechno. Volby, zdravotnictví, ekonomiku, váš každodenní život. A tady je ten problém, kterej mě fakt štvě:

• Většina lidí statistiku ve škole pořádně neměla a věří číslům na slovo
• Média vytrhávaj data z kontextu, protože to přináší kliky – to je jejich byznys model
• Politici a marketéři si vybíraj jen čísla, který jim hrajou do karet
• Sociální sítě pak šířej blbosti rychlostí světla

Neberte to jako paranoju. Prostě se naučte přemýšlet nad číslama. V dnešní době je to fakt nutnost. A není to tak těžký, jak to zní.

Absolutní vs relativní čísla – tady se dělá největší bordel

Tohle je asi nejčastější způsob, jak vás někdo obalamutí. Buď vám ukáže jen procenta, nebo jen absolutní čísla – podle toho, co mu víc vyhovuje. Já na to narazil mockrát a teď vím, na co si dávat pozor.

Co to vlastně znamená?

• Absolutní číslo: konkrétní hodnota (500 lidí, 10 000 Kč, 3 případy)
• Relativní číslo: procenta nebo poměry (50 %, dvojnásobek, pětina)

Jak vypadá manipulace v praxi

Když vidíte nějaký procento, vždycky se ptejte: Z čeho to je? Jak velký bylo to původní číslo? Bez týhle informace je to procento úplně k ničemu. Fakt. Tohle si zapamatujte.

Další příklady z praxe

Chcete si to ověřit sami? Hoďte ty čísla do naší kalkulačky procent – hned uvidíte, jestli to sedí. Sám to tak dělám, když narazím na podezřelej článek.

Klamavé grafy – jak vás oblbnou obrázkem

Grafy jsou super na pochopení dat. A taky na manipulaci. Proč? Protože váš mozek zpracuje obrázek rychlejc než čísla. Takže když vám někdo nakreslí blbě graf, ani si nevšimnete, že vás tahá za nos. A tohle vidím fakt často, hlavně v byznysových prezentacích.

1. Zkrácená osa Y

Klasika. Místo toho, aby graf začínal od nuly, začne třeba od 97. A najednou vypadá malej rozdíl jako obrovskej skok. Tohle je nejčastější trik a fakt jednoduchej na odhalení.

2. Nelineární měřítko

Logaritmické měřítko má své místo. Ale když ho někdo použije, aniž by vám to řekl, exponenciální růst najednou vypadá jako normální přímka. Pozor na to.

3. 3D grafy

Tyhle 3D koláčový grafy jsou čistý zlo. Výseče, který jsou blíž k vám, vypadaj větší, než jsou. Design přes matematiku. Proč to lidi dělaj? Protože to vypadá cool. A protože to zkresluje přesně tak, jak potřebujou.

4. Dvojitá osa Y

Dva datasety, dvě osy. A když si pohrajete s měřítkem, můžete nechat dvě úplně nesouvisející věci vypadat, jako by spolu souvisely. Oblíbený trik na falešné korelace.

5. Chybějící data

Graf ukazuje jen poslední rok. Proč? Protože celých 10 let by ukázalo úplně jiný příběh. Vždycky se ptejte, proč je vybraný zrovna tenhle časový úsek.

Cherry-picking – vyberu si jen to, co mi sedí

Cherry-picking, neboli sbírání třešniček. Prostě si vyberu jen ty data, který podporujou můj argument, a zbytek hodím do koše. Tohle dělá fakt každej – politici, média, marketéři. A je to strašně těžký rozpoznat, pokud nevíte, na co se dívat.

Jak to vypadá v praxi

1. Vyberu si období, které mi vyhovuje

"Teploty od roku 1998 nestoupají!" Jo, protože 1998 byl výjimečně teplý rok kvůli El Niño. Začnete o rok dřív nebo později a trend je jasný. Ale to by se nehodilo, že?

2. Vyberu si místo

"V Texasu je rekordní zima!" Super. A zbytek severní polokoule? Tam je nadprůměrné teplo. Ale to se nehodí do příběhu.

3. Vyberu si jednu studii

Ze stovek studií na dané téma ocituju tu jednu, která říká to, co chci slyšet. Vědecký konsensus může být úplně opačný. Ale kdo to bude ověřovat, že?

4. Vyberu si vzorek

Průzkum udělaný jen mezi čtenáři jednoho média nebo zákazníky jedné značky. A pak řeknu, že "Češi si myslí...". Ne. Myslí si to vaši čtenáři. To je rozdíl.

Korelace vs kauzalita – největší logický fail

"Lidi, co jedí snídani, jsou zdravější. Takže snídaně zlepšuje zdraví." Tohle je klasika, na kterou jsem sám mockrát naletěl. Dvě věci spolu souvisej (korelace), tak si lidi myslej, že jedna způsobuje druhou (kauzalita). Ale to je fakt omyl.

Co je vlastně ta korelace?

Dvě věci se pohybujou společně. Když jedna roste, druhá taky. Nebo naopak. Ale to vůbec neznamená, že jedna způsobuje druhou. Vůbec. Nula. A tohle je fakt důležitý pochopit.

Slavné příklady absurdních korelací

Jak poznat, že jde fakt o příčinu a následek?

1. Dává to logicky smysl? – Jak by A mohlo způsobovat B? Existuje nějaký rozumný mechanismus?
2. Časová posloupnost – A musí nastat dřív než B. Logicky.
3. Není tam něco třetího? – Něco, co ovlivňuje obojí najednou?
4. Existují experimenty? – Randomizované kontrolované studie jsou zlatý standard.

Jak poznat, jestli je zdroj důvěryhodný

Ne všechny zdroje jsou stejný. Některým můžete věřit víc, některým míň. Tady je rychlej checklist, kterej sám používám, když na něco narazím.

Otázky, které si vždycky položte

1. Kdo to dělal?
   • Univerzita? Vláda? Soukromá firma?
   • Nemá autor konflikt zájmů?
2. Kolik lidí se ptali?
   • 10 lidí a 10 000 lidí je fakt rozdíl
   • Byl ten vzorek reprezentativní?
3. Jak to dělali?
   • Online anketa? Telefon? Laboratorní experiment?
   • Je postup transparentní?
4. Prošlo to recenzí?
   • Peer-review zvyšuje důvěryhodnost
   • Tisková zpráva není vědecký článek!
5. Dají se data ověřit?
   • Jsou zdrojová data někde k dispozici?
   • Můžete si ten výpočet zopakovat?

Komu věřit a komu ne

Praktické cvičení – otestujte své kritické myšlení

Zkuste si rozebrat následující mediální tvrzení. U každýho identifikujte potenciální problém. Tohle je fakt užitečný cvičení:

Cvičení 1

Otázky k zamyšlení: Jaké bylo původní riziko? Pokud se snížilo z 2 % na 1 %, absolutní snížení je jen 1 procentní bod. Jak velká byla studie? Kdo ji financoval?

Cvičení 2

Problém: Online anketa není reprezentativní. Odpovídají pouze ti, kteří navštívili web a měli motivaci hlasovat – často lidé s vyhraněným názorem.

Cvičení 3

Problém: Klasická korelace bez kauzality. Obě proměnné pravděpodobně korelují s třetí – ekonomickou vyspělostí a vzdělaností.

Cvičení 4

Problém: Cherry-picking. Srovnání dvou let nevypovídá o trendu. Je třeba sledovat dlouhodobý vývoj.

Závěr

Statistiky a procenta jsou mocnej nástroj poznání, ale taky manipulace. V dnešní době, kdy jsme zavalený informacema, je kritický myšlení o číslech fakt nutnost. Naučil jsem se to sám a fakt mi to změnilo pohled na média.

Tady je shrnutí toho, co si zapamatovat:

• Vždycky se ptejte na absolutní i relativní čísla – jedno bez druhýho nedává smysl
• Buďte skeptičtí k grafům – kontrolujte osy a měřítka, hlavně u 3D grafů
• Hledejte celej kontext, ne jen vybraný data
• Rozlišujte korelaci od kauzality – to, že dvě věci spolu souvisej, neznamená, že jedna způsobuje druhou
• Ověřujte zdroje a jejich důvěryhodnost
• Nepřijímejte čísla bez otázek – ptejte se, kdo, proč a jak

Pro vlastní výpočty a ověření statistik použijte naši kalkulačku procent. Matematika vám pomůže odhalit, kdy čísla nedávaj smysl. A věřte mi – jakmile se to naučíte, budete se divit, kolik blbostí kolem sebe denně vidíte.